Temnota a tma

Včerejší noc, nazývaná Samhain, otevřela dveře k období, kdy je venku často tma, do Vánoc je daleko a léto hluboko za námi. Počasí začíná být nevlídné, lidé zachmuření. Jak s tím naložit?
Loni jsem před případnou temnotou a tmou spojenou s nástupem zimního času, odletěla do Asie. Myslela jsem si, že si prodloužím léto, a listopad a začátek prosince přečkám v teplých krajích. Jak hluboce jsem se mýlila! Cestou letadlem, auty i lodí nás provázely cyklony a bouře, v malé skupině turistů propukla ponorková nemoc, jedna turistka si přivodila ošklivé zranění, další omdlela v letadle. Drzé opice nás okrádaly o batohy, protivné štěnice nás nenechaly v klidu vyspat. Vůkol špína a nepořádek a ani kapka mého oblíbeného červeného vína. Pro mě to byl mnohem vetší "horor" než vstávat ráno za tmy, bloudit podzimní mlhou, stále přikládat do kamen a od čtyř odpoledne svítit. Někdy si myslíme, že když před nepohodou utečeme, tak se zachráníme. Netušíme, že ona nepohoda může být mnohem hlubší a horší, než jsme si mysleli.
Letos jsem doma a rozhodla jsem se ten čas prožít aktivně. Vědomě si užívat tmu a mlhu, vidět proměnlivost krajiny i nálad. Nemám televizi, neposlouchám rádio, snažím se zaslechnout hlas své duše. Vnímat svou intuici. Přijmout případné strachy a snažit se najít, kde se vzaly, a co se mi snaží sdělit. Opřít se o sílu předků a být oporou svým dětem. Hledět do plamene svíčky a na nic nemyslet. Jen tak být. Zajít si na masáž, do sauny. Vypotit se a rozzářit svoje vnitřní světlo. Tma není nic jiného než absence světla. A když to světlo najdeme v sobě, nemusíme se bát tmy ani temnoty kolem nás.
Můžeme zjistit, jak je u nás v listopadu krásně, zasněně, mlhavo, taJEMNĚ - jako pod závojem. Pozorovat západy Slunce ve čtyři odpoledne. A užívat si to v plné přítomnosti. Mně se to zatím daří, tak přeji krásné dny plné světla i vám všem.