![]() Přepsáním starých filmů jsem získala krásnou fotku mého dědečka, táty tatínka. Je na zahradě, kde mám nyní domov. Dědeček byl ten nejlaskavější člověk, kterého jsem v naší rodině potkala, a na fotce to můžete vidět. Jeho precizně psaný deník bude součástí mé třetí knihy "Nebít se a žít". Když deník čtu, mívám často pocit, že žiji jeho život přes kopírák. Tolik se lišil od své původní rodiny, zůstal nepochopený, chtěl žít šťastně v bývalé Jugoslávii, kde řídil cukrovar a za války posílal domů peníze a cukr. Rodiče na něj tak dlouho naléhali, aby se k nim do Prahy vrátil, že jim podlehl, vrátil se a zbytek života toho litoval. Pracovně pak působil jako ředitel Chemické průmyslovky v Křemencově ulici v Praze. To já jsem se v téměř padesáti letech "probudila" a šla jsem svou cestou, nenechala jsem se více manipulovat, ale původní rodinu jsem tím ztratila. Pokračuji v jeho započaté práci a píšu další osudy naší rodiny pro nastávající generace. Dojímá mě to, mávám ti dědo a děkuju.
0 Comments
![]() Občas mi někdo z vás napíše, jak se cítím, jak prožívám tuhle zvláštní, poměrně napěťovou dobu. Inu jako každou dobu, jak nejlépe umím. Žiji přítomným okamžikem, jsem pozorovatelkou života a lidských vztahů, spojuji se s živly v sobě i kolem sebe a s podobně smýšlejícími lidmi, pociťuji vděčnost a radost. Nespřádám scénáře, které nechci prožívat a učím se být tvůrcem svého života v důvěře všeho nejlepšího v rámci nejvyššího dobra. Přijímám i svou temnou stránku, a občasný strach a obavy, které jsou součástí našeho pozemského života, avšak přeji sobě i vám všem šťastný život. Neznamená to, že mi to jde dobře, ale když se něco nepovede, nehroutím se. Stále mi nastavuje zrcadlo moje nepřející a nevlídná matka, která má zase období, kdy se mnou nemluví a ignoruje mě. Uděluje mi lekce víry v sebe, oproštění se od toxických a nefunkčních vazeb, byť jde o členy rodiny. Motivuje mě věřit v Boží spravedlnost a kolo osudu. Denně s vypětím sil žiju tak, abych vzorce chování mé původní rodiny neopakovala, a projevuji ke svým potomkům bezpodmínečnou lásku, byť to není vždycky jednoduché. Mám dojem, že vesmír nám stále více „zatápí pod kotlem", abychom všechny bariéry ega zdolali a ve víře v nejvyšší dobro spočinuli v míru. Vydatně mi pomáhá jeden text, který přikládám, byť je ve slovenštině. Koho to volá, ten porozumí. Hodně štěstí nám všem. Kto sú čierne ovce v rodine..... Takzvané "čierne ovce" rodiny v skutočnosti hľadajú cesty oslobodenia rodovej línie. Tí členovia rodokmeňa, ktorí neakceptujú pravidlá alebo tradície rodinného systému, tí, ktorí neustále hľadajú revolučné myšlienky v rozpore s rodinnými tradíciami, tí, ktorí sú kritizovaní, pokúšaní a dokonca odmietaní, sú povolaní, aby opustili programy opakujúcich sa príbehov, ktoré frustujú celé generácie. "Čierne ovce", tí, ktorí sa neprispôsobia, tí, ktorí kričia rebelstvom, liečia, očisťujú a vytvárajú novú a kvitnúcu vetvu rodostromu ... nespočetné nesplnené túžby, nenaplnené sny, frustrované talenty našich predkov sa manifestujú v nevyhnutnej vzbure. Rod bude zotrvačnosťou chcieť pokračovať v udržiavaní kastračného a toxického chodu svojho kmeňa, čo spôsobuje, že je to úloha zložitá a konfliktná ... Preto aby si nespochybnil samého seba, postaraj sa o tvoju "jedinečnosť" ako o najdrahšiu kvetinu vášho rodostromu. Ty si sen všetkých svojich predkov. Bert Hellinger |
Kategorie |