Letos se mi nějak nedaří se na to velikonoční mysterium správně naladit. A tak místo barvení kraslic a pečení všeho druhu skládám kamínky a obdivuji, jak nádherně ladí akvamaríny s ladoňkami a křišťály. Napadá mě přitom, proč by Ježíš proměňoval vodu ve víno, kdyby se nemělo pít, jak praví některé poučky novodobého zdravého životního stylu.
A tak nám k těm letošním Velikonocům přeji, abychom měli odvahu dělat a říkat to, co cítíme srdcem jako správné a nepodřizovat se tomu, co se od nás očekává. Vnímám, že jinak se z těch stereotypů nedostaneme, byť vím, že to není cesta pro každého. Velký pátek je pro mě oslava Země, jejich darů a tvořivého života. Všem mávám z domečku u lesa🤍. Jaké si to uděláme, takové to bude. S rodinou půjdeme letos poprvé na velikonoční neděli do restaurace. Vybrali jsme si vyhlášenou hospodu, která zve na velikonoční hody. A já úplně bytostně cítím, jak ze mně spadlo to břemeno odpovědnosti, abych stihla vše uvařit, upéct, aby bylo dostatek množství i druhů jídla pro každého. Letos upeču mazanec s láskou a radostí a ostatní přenechám ostatním. 
Láskyplné Velikonoce, koupel v moři sebelásky přeji ze srdce všem, sobě především.    

Je náročná doba, která trvá dlouho. Mnoho lidí už je vyčerpaných, unavených, na pokraji sil. Přiznejme si upřímně, že velkou vinu na tom mají média a jejich masáž prostřednictvím strachu. To se nedá dlouho vydržet.
Pro člověka, který nemá televizi, nesleduje média na počítači a neposlouchá rádio, je svět celkem v pořádku. Ale takových jedinců moc není. Pak je tu ještě skupina lidí, kteří okrajově vnímají, co se děje, ale jsou natolik vyzrálí, že vědí, že věci často nejsou takové, jaké se nám předkládají a nenechají se vyvést z vnitřního míru. 
Ať už patříte k jakékoliv skupině nebo to máte ještě jinak, pro každého z nás je důležité pěstovat si svůj vnitřní svět takový, jaký ho toužíme mít. Je velmi důležité, nenechat se strhnout tím, co se děje ve společnosti, spíš se zaměřit na hledání krásných věcí a procesů, které posilují našeho ducha, dělají nám radost a potěší nás. 
Velmi milým a laskavým společníkem je příroda. Její procesy fungují pravidelně a cyklicky, byť jí moc nepomáháme, spíš ji devastujeme. Ale ona se jen tak nedá, a s každodenním nasazením roste, pučí, kvete, zelená se, zraje, voní....zvu vás tedy do přírody, bez telefonu a bez myšlenek, jen tak se kochat přítomným okamžikem a vnímat její krásu a proměnlivost. Každý den si udělejme něčím radost a pokud nám to bude milé, tak i někomu dalšímu. Zdrojů a možností k tomu zatím máme dost. Krásné jaro, užijme si ho v lásce, radosti a tvoření takového života, jaký si ho přejeme mít.