Mnoho z nás žije takzvaně na autopilota, v denní rutině. Významné události a změny v životě a v přírodě vnímáme jen tak mimochodem. Avšak to nám neprospívá. Většina domorodých národů, které jsou spjaty s přírodou, oslavuje minimálně cykly přírody a významné události v rodinách. Oslavy slunovratů a rovnodenností, děkování za úrodu, prosby o ni, dospění dívky v ženu, a chlapce v muže, a řada dalších, jsou vždy důvodem k zastavení se, oslavě, hlubokému uvědomění, propojení se s živly přírody a sílou rodu. K poděkování. 
A tak dnes, v prvním podzimním dni, kdy se hovoří o podzimní rovnodennosti, zkusme vědomě prožít přechod z léta do zimy. Příroda a počasí nám to letos hodně ulehčily. Z plavek jsme se převlékli rovnou do podzimních kabátů. V pátek, poslední náš tropický den, jsme s kamarádkou odjely k jezeru Lhota, kde jsme se loučily s létem. Povídaly jsme si o tom, co se nám během léta přihodilo, co jsme si zasloužily, získaly, opustily, odpustily, co nám připadalo nesprávné a proč. Jak se loňské léto lišilo od letošního. A jak moc jsme se o to zasloužily samy a co byla síla osudu. Hovořily jsme každá za sebe a uvědomovaly jsme si to tím, že jsme si o tom vyprávěly. Mezitím jsme plavaly a děkovaly za tak dlouhou letní sezónu, chodily jsme bosy po břehu jezera a sbíraly kamínky, které si dáme do krabice a v zimě po nich budeme šlapat doma, abychom si namasírovaly chodidla. Schylovalo se k bouřce a nebe se zatáhlo. Večer jsme sklidily rajčata, udělaly si salát s bazalkou, k tomu pily burčák a těšily se, jak budeme dělat podzimní výzdobu.
Následující den, v sobotu, jsme vyrazily do Dendrologické zahrady v Průhonicích. Foukal prudký vítr, honily se mraky a ve vzduchu byl jasně cítit podzim. Obdivovaly jsme stále kvetoucí jiřiny, sbíraly barvící se listy a radovaly se z kaštanů na zem spadlých. Chumlaly jsme se do svetrů a říkaly si, že už je tu podzim….bylo to velmi krásné. Poté jsme si vzájemně poděkovaly, rozloučily se a odjely každá do svých domovů, ke svým rodinám.   
Dnes je tedy den, kdy se zastavíme a poděkujeme za dary léta, a budeme hledat i v sobě rovnováhu, kterou nám přináší nejen podzimní rovnodennost, ale i Slunce, které vstoupilo do Vah. Je možné si například uvědomit, zda máme v životě rovnováhu mezi dáváním a braním, prací a odpočinkem, mužským a ženským principem, mezi myšlením a prožíváním, zda vědomě prožíváme radost i smutek, zda se zbytečně nepotlačujeme nebo naopak nepovyšujeme....najdete toho určitě mnohem více. Krásný podzim přeji všem. 

Noci už jsou poměrně chladné a vlhké, a tak je nejvyšší čas posbírat byliny ze sušárny a přemístit je do sucha domova. Z některých bylin, jako například z pelyňku, vyrábím jednoduchým způsobem vykuřovadla, a používám je pak při čištění prostor, osob nebo při slavnostních rituálech.
Otýpku pelyňku pevně svážu provázkem, který omotávám od konců stonků směrem k vrcholku. Pokud je svazek hodně dlouhý, tak jej uprostřed přelomím, a otýpku zdvojím, opět pevně svážu provázkem. Pak omotám celofánem a uložím doma na suchém tmavém místě.
Když je čas rituálu nebo očisty, tak zámotek zapálím, nechám ho chvíli rozhořet, a následně sfouknu. Kouřem čistím místnosti, předměty i lidi od negativních energií. Někdy si zámotek pelyňku zapálím jen tak, pro krásnou vůni, která se z něj line….