Proč svobodné a vědomé žití?

Často jsem tázána, proč se můj web jmenuje Svobodné a vědomé žití. Je to proto, že jsem se rozhodla žít svobodně a vědomě. Nenechat se ovlivňovat, manipulovat, strhávat lidmi, médii ani strachy nebo emocemi a pokoušet se opakovaně být vědomě ve svém středu, ve svém těle, poslouchat svoje tělo a řídit tok svých myšlenek. Není to úplně snadné a nejde to hned, zvlášť v mém případě, kdy jsem byla téměř padesát let pod vlivem manipulativních rodinných schémat. Avšak už jsem toho měla tak plné zuby a cítila jsem, jak moc jdu proti sobě, když tu hru "na jako a na udržení toho, jak to bylo kdysi" hraji, že jsem z toho potřebovala nutně utéct. Podobné to bylo v zaměstnání - v momentě, kdy jsem byla v neziskovce postavená před pravidelnou podrobnou povinnou lékařskou prohlídkou u jedné soukromé firmy, tak jsem okamžitě dala výpověď.
Nemám televizi, neposlouchám rádio  a  ladím se na svůj vnitřní hlas, na intuici, na zdrojovou energii a energii přírody. Vybírám si, s kým a kde budu žít a pracovat. 
Vnímám, jak jsou lidé málo v těle, jak málo vnímají rozmanitost přírody a lidských charakterů, jak žijí na autopilota, podrobují se mainstreamu. Samozřejmě, je to každého volba. Zažívám úsměvné situace, kdy mi třeba jeden pán řekl, že je jedno, jaké jablko (druh) si dá, protože přece chutnají všechny stejně. Cože? Myslela jsem, že si dělá legraci, ale nedělal. Dokonce různé plody ze stejného stromu jsou různě sladké a různě aromatické, podle toho, v jaké části stromu rostou, směrem k jaké světové straně, jaké je ponejvíce omývají živly.  
Každý máme jinou míru citlivosti a vnímání a určitě to souvisí s tím, jak trénujeme svoje smysly (zrak, čich, hmat, chuť, sluch). Vnímání smysly a intuicí v přítomném okamžiku (a práce s traumaty) jsou, podle mých poznatků, základem vědomého života a tvoření.    
Znamená to být plně spojený se sebou, se svým tělem a duchem. Naši předkové říkávali často: „Buď při smyslech“ a je v tom hluboká pravda. Nejde o to, smysly používat automaticky, jak jsme zvyklí, ale vědomě a společně. 
​
Cvičení na posílení smyslů
Zůstaneme u jablka. Vyberte si očima jedno a vezměte si ho do ruky.  Stále vnímejte, co vidíte, jak je barevné, zda je pravidelné nebo šišaté. Měkčí nebo tvrdé, má hladkou slupku? Vnímejte ho hmatem, kde se vám bude zdát, že je nerovnost, tak se podívejte, co je tam - je nějak poškozené, je tam dírka od červíka, je strupovité nebo hladké? Zkuste promnout jablko prsty. Jaký má zvuk? Vrže? Zkuste na něj zaklepat, je ten zvuk dutý nebo plný?  Až se na jablíčko vynadíváte, tak si k němu čichněte. Co cítíte? Typickou vůni jablka? Jaké máte asociace? Představujete si, jak vypadá strom? Jak kvetl? Nebo si představujete spadané listí nebo krmítko, které na jabloni v zimě visí? Nebo rovnou cítíte vůni jablečného závinu? Džusu? 
Až si jablko prohlédnete, pohladíte, ucítíte, uslyšíte a prožijete asociace s ním spojené, tak si vědomě kousněte. Jaký máte pocit? Je šťavnaté nebo suché? Je sladké nebo kyselé? Co slyšíte, když koušete do jablka? Praskání, lupnutí? Teče z něj šťáva a smějete se tomu? Uvědomte si, jak jablko žvýkáte, jak moc ho musíte rozkousat, než ho polknete. Jakou má chuť? Když jej polknete, tak zkuste cítit ve svém těle, jak postupuje dolů do zažívacího traktu a kdy ho přestanete cítit.
Tento proces může trvat od několika sekund do několika minut, záleží na tom, kolik vědomé pozornosti tomu chcete věnovat. Je to výborný trénink na zcitlivění a vědomé vnímání svého těla v přítomném okamžiku.