V první polovině října většinou přicházejí první noční mrazíky, které pokryjí trávu jinovatkou, a to je období, kdy ožívá moje teplá kuchyně. Opouštím období salátů a studených mís, a pozornost směřuji k polévkám, omáčkám a ke kořenové zelenině. Nakládám zelí a kvasím zeleninu, nejraději mám kvašenou červenou řepu s křenem. Letos jsem si vysadila na zahradě křen a jeho síla je vskutku mnohem větší, než křenu zakoupeného v supermarketu a zabaleného do igelitové folie. Konec léta a začátek podzimu byly ve znamení bohatých darů lesa, v němž bylo a možná ještě je, množství krásných hub. Už je však nesbírám, protože je nemám kam dát. Mám je v mrazáku, sušené i nakládané, a tak budu dělat houbové bramboračky, i smaženice, které jsou nejlepší na topinkách. K podzimu patří neodmyslitelně také ořechy a šípky. Obojího se letos urodilo hodně. Na šípky během sušení létaly octomilky, tak jsem je musela dát do sušičky. Vyloupané ořechy jsem rovnou namočila do medu a denně si dopřávám jednu až dvě lžíce. Baví mě experimentovat s chutěmi, a tak si k houbové polévce klidně udělám obložený chléb s tvarohem, cibulí a česnekem, listem mangoldu a vše potřu brusinkovou marmeládou. Je to překvapivě velmi dobré. Tak vám přeji krásný, barevný a chutný podzim jak v přírodě a v duši, tak i na talíři.
0 Comments
Leave a Reply. |
Kategorie |