Můj zavařovací deník

Zavařuji od jara do podzimu, v dubnu začínám pampeliškovým sirupem, v květnu sbírám a zavařuji skvělou žlutou houbu zvanou sírovec, začátkem června je čas květu bezinky, úžasné jsou rosoly z tohoto květenství, hlavně na toasty silně namazané máslem.
Červen tradičně patří jahodám. K jahodové zavařenině někdy přidávám reveň, je pak taková krásně kyselá. A také trochu skořice. Po jahodách začíná čas rybízu – černého, červeného a bílého, všechny miluju a slepovaná linecká kolečka jsou nejlepší právě s rybízovou marmeládou. Koncem července a začátkem srpna dozrávají meruňky, máme rádi marmeládu se špetkou hřebíčku a badyánu. Je skvělá nejen na teplé rohlíky, chleba nebo veku, ale i do dortů a sladkých pomazánek. Třeba s tvarohem.
Každé září se těším na oranžové plody jeřabin a rakytníku. Z rakytníku dělám kyselou marmeládu. Jeřabiny přidávám do hruškového kompotu, dělám z nich řetězy na vánoční stromečky do lesa pro ptáčky a také marmeládu, která je trpká a hodí se třeba pod maso nebo na svíčkovou místo brusinek. Brusinky, borůvky, maliny, ostružiny, všechny tyhle plody skoro každý rok projdou mýma rukama, kuchyní sporákem, skleničkami, spíží. Nemohu zapomenout na švestky, povidla, pečený čaj, houby nakládané na kyselo nebo v soli.
Cítím se šťastná s plody přírody, které se skví na poličkách ve skleničkách a odpovídají na otázku, kdy se zima zeptá, co jsem dělala v létě. Na podzim ještě plánuji zakoupit višeň, její trpké plody v mé sbírce chutí zatím chybí.

---