Odpoledne se vyčasilo, tak jsem šla na chvíli pracovat na zahradu. Uslyšela jsem mírné drápání po okapu, ale nic jsem neviděla, tak jsem tomu nevěnovala pozornost. Avšak za chvíli se to ozvalo zase. Šla jsem blíž a bylo jasné, že v okapu uvízl nějaký živočich a snaží se dostat ven. Přemýšlela jsem, jak ho zachránit a kdo to asi je? Kočka by se tam nevešla, tak snad veverka nebo kuna? Napadlo mě vzít hadici a lít do okapu vodu, aby se zvíře vyplavilo. Jenomže okap míří do sudu plného vody, tak jsem měla obavu, aby se nenalokalo vody. Vzala jsem tedy síťku určenou na sbírání nečistot v jezírku, tu jsem přiložila pod výklop z okapu a šla jsem pustit vodu. Srdce mi bušilo, jestli se to povede. Sprchovala jsem okap asi minutu, když najednou z otvoru vyletěl malý ptáček! To bylo radosti a ta úleva! Měla jsem pocit, jako když se osvobodí duše. Posledních pár měsíců cítím takový zvláštní tlak, jako bych uvízla ve vlastních stínech a algoritmech, návycích a cítím, že je potřeba myslet a konat jinak. Jako by mi to ta dnešní příhoda chtěla ukázat jasněji – dej si větší svobodu. Děkuji za ten zázrak a za to, že mohu žít takhle v lůnu přírody.
0 Comments
Leave a Reply. |
Kategorie |