RENÁTA KIARA VARGOVÁ
  • Domů
  • Nabízím
  • Blog
  • Články
  • Fotogalerie
  • Akce
  • O mně
  • Kontakt

Tady sedět a psát...

Impulzivní výlet

20/2/2019

0 Comments

 
​Většinu dovolených a výletů mám dopředu naplánovaných, balím předem, plánuji trasy, koukám do map, beru si s sebou zbytečně moc oblečení. Mám to takhle zažité od dětství, že když se někam jede, je to skoro jako by se člověk stěhoval.  
Od té doby, kdy žiji v malém domku u lesa, postupně měním svoje návyky a nahrazuji je novými. Tak jsem se jedno ráno vzbudila a pohledem ven jsem se zasnila, jak by bylo krásné v tomto zimním čase a slunném dni někde v horách lyžovat. Během snídaně jsem se podívala do diáře, jaký mám program práce, zhodnotila jsem, že to může počkat, hodila jsem do auta lyže a boty a vyrazila jsem do hor. Užila jsem si báječnou lyžovačku, opálila nos, a když odpoledne vypnuli vlek, byla jsem tak šťastně unavená! Cestou na parkoviště jsem se stavila v jednom horském hotelu a zeptala jsem se, zda nemají volný pokoj. V plné zimní sezóně jeden pokoj měli. Tak jsem se rozhodla zůstat do druhého dne, protože jasný západ a stoupající čistý Měsíc slibovaly další slunečný den.
Spala jsem jako nemluvně ve spodním prádle, protože s noclehem jsem nepočítala a kromě toho, co jsem měla na sobě a lyží, jsem s sebou nic neměla.
Druhý den mě bolela lýtka a kolena, „vylyžovaná“ jsem byla dost, tak jsem vyrazila hlubokým sněhem na procházku, kterou jsem si náramně užila. Pozorovala jsem zapadané chalupy, jiskřící sníh a slyšela pomalu a nejistě štěbetající ptáčky těšící se na jaro. Dorazila jsem k místní studánce, a protože byl úplněk, tak jsem ji vyčistila, její vody se napila a pěkně poděkovala tomu místu. Cestou se ke mně přidala kočka, která se nejprve lísala, ale pak na mě začala skákat, což se mi moc nelíbilo, tak jsem přidala do kroku. Avšak milá kočka se vymrštila ze země, a skočila mi rovnou na ramena. Vůbec jsem to nečekala, opravdu jsem se lekla a dala jsem se na útěk. Před kočkou! Připomněla mi agresivní opice na Srí Lance.   
Pak jsem došla ještě k nedaleké rozhledně a v pozdním odpoledni jsem jela domů. Byl to ten nejkrásnější výlet, na který si pamatuji, neměla jsem s sebou vůbec nic, ani foťák, a vůbec to nevadilo.
Lidé se mě často ptají, proč nemám nějaké domácí zvíře. Když jsme bydleli s rodinou a dětmi v Praze, tak jsme kromě psa měli pískomily a králíka. Zvířata mám moc ráda, avšak zavazují člověka k jednomu místu a s domácím mazlíčkem bych si takový luxusní neplánovaný výlet rozhodně nemohla dovolit. 
0 Comments



Leave a Reply.

    Archiv

    March 2023
    February 2023
    November 2022
    October 2022
    August 2022
    May 2022
    April 2022
    February 2022
    January 2022
    December 2021
    November 2021
    October 2021
    September 2021
    August 2021
    July 2021
    June 2021
    May 2021
    April 2021
    March 2021
    February 2021
    January 2021
    December 2020
    November 2020
    October 2020
    September 2020
    August 2020
    July 2020
    June 2020
    May 2020
    April 2020
    March 2020
    February 2020
    January 2020
    November 2019
    October 2019
    September 2019
    August 2019
    July 2019
    June 2019
    May 2019
    April 2019
    March 2019
    February 2019
    January 2019
    November 2018
    October 2018
    September 2018
    August 2018
    July 2018
    June 2018

    Kategorie

    All
    Cestování
    Recepty
    Úvahy

    RSS Feed

​AKCE

NABÍZÍM

​BLOG

​ČLÁNKY

​FOTOGALERIE

KONTAKT

© COPYRIGHT 2018. ALL RIGHTS RESERVED.
  • Domů
  • Nabízím
  • Blog
  • Články
  • Fotogalerie
  • Akce
  • O mně
  • Kontakt