Dnes je Letnic, je to den, kdy se slaví seslání Ducha svatého na apoštoly, kteří po smrti Ježíše zničehonic mluvili všemi jazyky. Lidé v předvečer tohoto svátku uklízeli své domovy a zdobili je zelenými větvičkami, aby si Duch svatý, který je navštíví v podobě holubice, měl kam sednout. Já jsem to udělala opačně, kousek domova jsem vynesla ven do zahrady, která je nedílnou součástí mého domova v každém ročním období. Zamýšlím se nad tímto svátkem hlouběji a hledám jeho poselství pro dnešní dobu. V dětství jsem nějaké talenty měla, ale nerozvíjela jsem je, protože rodiče mě tlačili do činností, které mě nebavily a vyloženě mi nešly. Vystudovala jsem Vysokou školu ekonomickou, ale touto problematikou jsem se zabývala necelé dva roky, ekonomika mě nenaplňovala. Bavilo mě psát, přednášet, povídat si s lidmi a sdílet inspiraci. Tak jsem se stala publicistkou, novinářkou, PR manažerkou, manželkou, milující matkou (to je pro mě nejhezčí), později i amatérskou architektkou a stavitelkou, když jsem si navrhla a postavila dům a vybudovala zahradu. Píšu knihy, vyrábím fotografické kalendáře, dělám semináře, s láskou zpracovávám dary přírody, věnuji se energii živlů, krystalů, sdílím zkušenosti, pracuji na sobě, ráda tvořím cokoliv, co je v souladu s nejvyšším dobrem, miluju focení. Zasekla jsem se trochu během uplynulého roku, různá omezení a povinnosti testování a teď i očkování, kterému se tak nějak intuitivně dost bráním, mě poněkud odstřihly od hojnosti. Vím, že to není hlavní důvod, že ten spočívá ve mně a v sebehodnotě, sebepřijetí. A to je možná právě dnes, v době Letnic, moje výzva, můj úkol. Mít důvěru ve vyšší vedení, objevit talenty sebelásky a sebe hodnoty, které se mi odzrcadlí i v oblasti hmoty. Protože hmota i duch jedno jsou a jak uvnitř, tak venku a naopak. Je to možná nejtěžší zkouška, je to něco, co člověk nemůže delegovat, odsunout, nevnímat. Je to proces, který se v dnešní době týká každého z nás a je jen na nás, jak v něm obstojíme. Držím palce nám všem, kdo chceme žít svobodně mimo systém šíleného očkovacího donucovacího maratonu. Tohoto běhu se nezúčastním, běžím si svou vlastní cestou životem s láskou, vírou, důvěrou a nadějí. Mám touhu žít a pracovat v souladu s přírodou, tvořivými lidmi v zájmu nejvyššího dobra.
0 Comments
Leave a Reply. |
Kategorie |