Sama sobě vydavatelkou

Baví mě psát. Sdílet svoje zážitky, dělat rozhovory se zajímavými lidmi, reportáže z pozoruhodných míst. Avšak možností, kam psát, je stále méně. Trh médií se zvláštním způsobem proměnil, většina článků je vlastně inzerce, i když se tváří jako redakční text. Rovněž honoráře nejsou nijak vysoké, často je potřeba se na redakční práci podílet i ve formě shánění inzerce.  
Alternativou je psát knihy, avšak tato cesta je dlouhá, s nejistým výsledkem a běžného člověka asi neuživí. První knihu jsem vydala prostřednictvím vydavatele. Prodala jsem autorská práva a získala osm procent z prodeje bez DPH. Nad knihou jsem zcela ztratila přehled a vůbec nevím, kolik se jí prodalo. Vydavatel prodeje nezveřejňuje.
Rozhodla jsem se tedy, že druhou knihu vydám vlastním nákladem. Byla jsem plná optimismu a radosti z nadcházejícího dobrodružství. Knihu jsem psala jen tak mimochodem, šlo to docela samo a text byl brzy pohromadě. Potíže nastaly u korektury, kdy mi paní korektorka zkrátila knihu o asi dvacet stran, aniž by to nějak vyznačila. Zde jsem se tedy poučila, že korekturu je potřeba jasně domluvit, požadovat změny výhradně v revizích a vše důsledně konzultovat. 
Náročné bylo sehnat grafika, který udělá zlom jak pro elektronické formáty, tak pro tiskový formát. Když už jsem takového člověka našla, ukázalo se, že má hodně práce, ale neumí nikoho odmítnout, takže termín dokončení stále posouval. Hrozilo, že mi vyprší termín tisku knihy v souladu s přiděleným ISBN. Nakonec se to stihlo o chlup, ale napříště vím, že je potřeba si udělat větší rezervu a nespoléhat na to, že když se termíny domluví, tak že se také dodrží. 
Volba vhodné tiskárny byla dalším oříškem, protože tisk knih je docela nákladná záležitost a z hlediska rozpouštění fixních nákladů se nevyplatí tisknout příliš malé množství. Velké množství je však drahé a prodeje nejisté. Podařilo se mi tedy najít nízkonákladovou tiskárnu v Brně, která mi ochotně vyšla vstříc. 
Další důležitý krok je prodej a propagace, správná volba cílové skupiny. Jakkoliv jsem část života pracovala v marketingu, doba je stále dravější, formy prodeje sofistikovanější a moc mě nebaví propagovat samu sebe. Obešla jsem několik distributorů, není problém knihu nabídnout, avšak prodejce požaduje 40 až 50 procent z prodejní ceny pro sebe. Když by člověk chtěl, aby se mu alespoň vrátily náklady, které do tvorby knihy investoval, musel by ji prodávat za cenu, která by byla pro většinu čtenářů neakceptovatelná.
Byla to skvělá zkušenost, moc mě to bavilo, ale je to vlastně pouze koníček, na který spíš doplácím. Budu tedy věřit vesmíru, osudu, univerzu, že se najde pro knihu plný potenciál a pokud má čtenáře oslovit a pomoci jim najít svou cestu životem, tak se to stane v pravý čas a na pravém místě.  
          

---