Máme doma Čamburínu

Můj muž pracuje s historickými materiály a jednoho dne přivezl domů starý stůl. Ne že bychom nějaký potřebovali, ale jsou kousky, kterým zkrátka neodolá. Stůl vypadal hezky, do domečku se přiměřeně hodil, tak jsem příliš neprotestovala. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem pod deskou stolu objevila krásnou dřevěnou vyřezávanou hru! Od té doby si skoro každá návštěva s námi ráda hru zahraje. Jsou to zábavné turnaje, při kterých člověk zcela zapomene na běh života a úplně se ponoří do tady a teď. Fandí svojí káče a při poražených figurkách šťastně skáče. Netušili jsme nic o historii této stolní hry, až jedna moje hloubavá kamarádka zjistila, že se jedná o starou hru s poetickým názvem Čamburína. 
Zajímavé je, že dříve se nacházela v domácnostech především v horách. Asi aby si lidé zkrátili dlouhé zimní večery. Nejstarší známý hrací stůl byl nalezen v oblasti italských Dolomit a pochází z 1. poloviny 16. století. 
U nás byly tyto hry rozšířeny hlavně v horských chalupách v Krkonoších a v Jizerských horách. Máme z naší nové zábavy velkou radost a je jisté, že tuto zimu se nudit nebudeme!